Caching se používá k optimalizaci rychlosti načítání webové stránky. Většina webů musí při každé návštěvě generovat nový PHP kód ale díky cachingu může web využívat statický PHP kód, který se aktualizuje pouze při změnách na webu.
Ve výpočetní technice je caching (mezipaměť) vysokorychlostní vrstva pro ukládání dat, která ukládá podmnožinu dat, obvykle přechodného charakteru, takže budoucí požadavky na tato data jsou obslouženy rychleji, než je to možné při přístupu k primárnímu úložišti dat. Ukládání do cache umožňuje efektivně znovu použít dříve načtená nebo vypočtená data.
Data v cache jsou obvykle uložena v hardwaru s rychlým přístupem, jako je paměť RAM (Random-access memory), a mohou být také použita v korelaci se softwarovou komponentou. Hlavním účelem cache je zvýšit výkon načítání dat tím, že se sníží potřeba přístupu k základní pomalejší vrstvě úložiště.
Cache lze použít a využívat v různých technologických vrstvách včetně operačních systémů, síťových vrstev včetně sítí pro doručování obsahu (CDN) a DNS, webových aplikací a databází. Pomocí cache lze výrazně snížit latenci a zlepšit IOPS u mnoha aplikací náročných na čtení, jako jsou portály s otázkami a odpověďmi, hry, sdílení médií a sociální sítě. Informace ukládané do cache mohou zahrnovat výsledky databázových dotazů, výpočetně náročné výpočty, požadavky/odpovědi API a webové objekty, jako jsou HTML, JavaScript a obrazové soubory. Výpočetně náročné pracovní zátěže, které manipulují se soubory dat, jako jsou doporučovací enginy a vysoce výkonné výpočetní simulace, rovněž využívají výhod datové vrstvy In-Memory, která funguje jako cache. V těchto aplikacích je třeba přistupovat k velmi rozsáhlým datovým sadám v reálném čase v clusterech strojů, které mohou zahrnovat stovky uzlů. Vzhledem k rychlosti podkladového hardwaru je manipulace s těmito daty v diskovém úložišti pro tyto aplikace významným úzkým místem.
